Gangrel

Dějiny klanu Gangrel

Období legend

Podle pověstí, které si Gangrelové vyprávějí u ohňů na svých nočních shromážděních, byla Ennoya smrtelnou dcerou Lilith, první Adamovy ženy. Ennoya vyrostla s vlčí smečkou a jeden z vlků byl také jejím mužem. Z tohoto svazku vznikly vlkodlaci, napůl lidé, napůl vlci. Později svou smečku opustila, cestovala po světě a rodila další potomky. Z její krve pocházejí i všechny ostatní druhy měnících se rodů, nejrůznější jiní -dlaci. A také všichni mágové a Cikáni.
Na svých cestách dorazila Ennoya do Enochu, Prvního města na světě, kde byl králem sám Kain, praotec všech upírů. Zde zaujala jednoho z Kainových potomků natolik, že z ní vytvořil svojí Dceru, jednu z Rodných třetí generace, matku klanu Gangrel. Ennoya žila v Enochu až do pádu města po povstání třetí generace proti generaci druhé.

Po potrestání za smrt otců a vyhnání členů třetí generace z Enochu, vydala se Ennoya na východ. Cestovala společně s Ravanou, zvaným též Čurka - antedeluviánem klanu Ravnos. Společně pak dlouhou dobu žili na území dnešní Indie a bojovali proti Obrům, jak nazývali upíry z východu, které dnes nazýváme Katájci.
Pak došlo ke sporu mezi oběma antedeluviány. O jaký spor se jednalo se dnes už nic neví, mezi oběma klany se však rozhořela veliká válka. Oba antedeluviáni využívali v boji svých dětí, které posílali tvořit další potomky, jenom aby měli dostatek bojovníků pro válku s druhým klanem. Z Gangrelů se stal klan válečníků, kteří si na svých potomcí cenili schopnosti bojovat, víc, než cokoliv jiného.
Boje byly vyrovnané po celá desetiletí, pak ovšem došlo v řadách Ennoyiných potomků ke zradě. Dva z jejích náčelníků zradili a odešli z Indie na západ. Oslabení Gangrelů využil Čurka, který se spojil s dávným společným nepřítelem - s východními upíry. Tehdy byli Gangrelové vytlačeni z Indie na východ i na západ. Nenávist k Ravnosům - ke klanu, který byl dříve klanem bratří a později klanem zrádců - Gangrely neopustila do současnosti.

Zajímavý je další osud obou dezertujících vojevůdců. První z nich, Fakir Al Sidi, došel až na území Afriky, kde založil linii Laibon. Druhým vojevůdcem byla zřejmě žena - pramáti linie keltských pohanských kněžek Lhiannan. Po příchodu do Evropy a později i do Afriky, považovali Gangrelové za svůj samozřejmý úkol obě linie vyhubit. To se jim, za pomoci ostatních klanů, povedlo u Lhiannan - poslední členka této linie byla zabita v průběhu 14. století. U Laibonů už tak úspěšní nebyli - linie v Africe přežila až do dnešních dní. Řady této linie nejsou nijak početné a dnes je jich méně, než kdykoliv dřív.

Starověk a Antika

V doložených dějinách se Gangrelové objevují zhruba 4 tisíciletí před Kristem. Tehdy svedli boj o ovládnutí Sumerských měst Ur a Uruk s Toreadory. Tuto válku Gangrelové vyhráli a podíleli se na vládě jedné z prvních říší v lidských dějinách. Byla to také poslední říše, kterou tento klan ovládal. Později v dějinách již klan nikdy nebyl dostatečně silný (nebo organizovaný), aby ovládl nějaké území. Po pádu Babylonie se Gangrelové rozprchli po celém známém světě.
Z Babylonského Uru pochází nejstarší známý Gangrel současnosti - jménem Enkidu. Enkidu žil v Uru až do jeho dobití Setity. Poté se z něj stal lovec Setových Stoupenců. Enkidu je desátý na Red Listu Kamarilly.

Starověké Řecko má také své vzpomínky na Gangrely. Opět to nejsou vzpomínky na spolupráci, ale na vzpomínky na boj. Řečtí Brujahové a Toreadoři byli ohrožováni nájezdy Skythů z oblasti Malé Asie, mezi kterými našla svůj domov celá řada Gangrelů. Skythové se stali vynikajícími válečníky, snad proto si je Gangrelové oblíbili. Mezi Řeky a Skythy byla vybojována řada válek a když Alexandr veliký (doprovázený Toreadory) podnikl své slavné tažení Asií až do Indie, byli Skythové jedním z několika mála národů, které nebyly pokořeny. Ještě před zrodem Říše Římské mizí Skythové z dějin, Gangrelové jsou však už svázáni s barbarskými kmeny. Skupiny Gangrelů, kteří by byli výjimkou z tohoto pravidla se začnou objevovat až počátkem středověku.

Do dějin Říma Gangrelové téměř nezasahovali. Nezúčastnili se ani Punských válek, při kterých římští Ventruové srovnali s povrchem zemským Kartágo ovládané Brujahy. Gangrelové se významně projevují až s pádem Říma. Roku 400 svolala žena jménem Matašuta poslední Velké Shromáždění - sraz všech členů klanu, kteří se mohli dostavit. Porazila všechny své vyzyvatele a nechala se zvolit královnou klanu. Poté se účastníci Velkého shromáždění vydali na "veselou jízdu" Evropou - jako doprovod Vizgótů, Vandalů, Ostrogótů a ostatních barbarských kmenů. Od toho roku se již nikdy Velké Shromáždění nekonalo.
Gangrelové se dostávají do všech koutů kontinentu, který však už je rozdělen mezi ostatní klany. Západní Evropu ovládají Ventruové, Lasombrové a Toreadoři. Východ Evropy je naopak v rukou Tzimisců, Brujahů a Nosferatů. Gangrelové jsou všude "až ti druzí". Pouze sever Evropy - Skandinávie - byl téměř neobsazený ostatními klany. Zde se Gangrelové sžívají s místními kmeny a národy a přijímají místní kulturu. Severští Gangrelové se přidali k vikingským kmenům. Spolu s nimi se později dostávají do celé Evropy a Ruska.

Středověk

Ve středověku se objevují první výraznější skupiny Gangrelů, které se liší od barbarské podstaty zbytku klanu. Dánští Gangrelové, kteří ovládli spolu s Dány Anglii, již převzali rytířské zvyky svého národa a svým vystupováním se jen málo liší od šlechticů z řad Ventruů a Toreadorů.
Další z těchto skupin pak sebe sama nazývá Řečtí Gangrelové, ačkoliv s Řeckem nemají v té době už moc společného. Většina z nich žije v Konstantinopoli, vyskytují se však i jinde po Evropě. Řečtí Gangrelové opouštějí divočinu a stahují se do měst. Pobytem ve městě opouštějí Fortitude jako svoji klanovou Disciplínu a místo ní získávají Obfuscate.
Třetí, výrazně se profilující skupinou, byli Taifa - skupina Islámských Gangrelů žijících ve Španělsku. Taifové Přijímali pouze zbožné válečníky a projevovali se mnohem více jako Muslimové, než jako Gangrelové. Příležitostně se dokonce spojovali s Assamity.

Většina Gangrelů však zůstává válečníky putujícími divočinou. Východoevropští Gangrelové se zapojují jako významná síla do boje proti novému klanu, který si uzurpoval nároky na zemi, ve které žijí - proti Tremerům. Bojují proti nim společně s dalšími dvěma klany - Tzimisci a Nosferaty. Na jejich straně také stojí zbytky klanu Salubri, který ztratil svého antedeluviána, zdiablerizovaného hlavou nového klanu.
Gangrely vedl do války s Tremery ještě další důvod. Tremeři vytvářeli z krve zajatých příslušníků tří bojujících klanů nemyslící monstra - Gargoyly, které pak používali v boji. Gargoyly tak byly de facto potomky Gangrelů a ti bojovali za jejich osvobození.
Boj za porážku Usurpátorů však nepřinášel očekávané výsledky a spojenectví mezi třemi klany se pomalu vytrácelo, až válka pomalu přestala a Tremeři se stali všeobecně přijímanm klanem. I když, zejména mezi Gangrely, velice nepopulárním.

Středověk je také poznamenán neuvěřitelně úspěšnou invazí Mongolských nájezdníků až do Evropy. Tehdy Gangrelové zjišťují, že Mongolové jsou doprovázeni jejich bratry - Gangrely čistě mongolské krve. Mongolští Gangrelové sami sebe nazývají Anda a sami se označují za Gangrely, kteří odešli po zradě Čurky z Indie směrem na východ a kteří byli už celá tisíciletí považováni za ztracené. Andové, kteří se vrátí do Mongolska budou koncem 14. století vyvražděni Katájci, těch několik, kteří zůstanou v Evropě, splyne se zbytkem klanu.

Někdy kolem roku 1200 se do Ameriky dostává dvojice Gangrelů - Olaf a Karl, kteří sem připluli s jednou z Vikingských lodí. Na kontinentě na ně číhala celá řada nebezpečí. Již v té době tam bylo několik Metuzalému jiných klanů, žijí zde v Evropě neznámé kmeny vlkodlaků a dalších bestií. Naštěstí oba dva ovládali Nosferatské umění Obfuscate, kterou jsou nuceni používat velmi často. Olaf po jednom setkání s Garou umírá, ale Karl se stal Otcem celé řady indiánských Gangrelů. Všichni jeho potomci však ovládají místo Animalismu novou klanovou Disciplínu Obfuscate.

Počátkem středověku jsou Přijati dva nejmocnější Gangrelové, kteří jsou aktivní až do současnosti. Jedná se o Karshe a Jalan-Aajava, oba jsou pátá generace. Karsh je v současnosti oficiálním vojevůdcem Kamarilly, který spolupracuje s Vnitřím Kruhem (Inner Circle), zatímco Jalan-Aajav je Seraphem Sabbatu, po Regentovi druhý nejmocnější upír v sektě. Velice pravděpodobně se jedná o "dvojčata", která vznikla rozdělením Kainity 4.generace na dvě osoby o generaci vyšší (to umožňuje hodně vysoký Protean). Není tedy vyloučeno, že vojska Sabbatu i Kamarilly ovládá prostřednictvím dvou postav jeden Gangrel 4. generace.

Anarchské bouře

V době Anarchských bouří jsou Gangrelové na obou stranách konfliktu. Značná část klanu se pod vedením Karsche a ruského Gangrela Milova Petrenkova přidala ke Kamarille. Gangrelové se účastnili i Thornské konference, na které byl uzavřen mír mezi Kamarillou a anarchy. Po konferenci se přidala ke Kamarille značná část tehdejších Gangrelských Anarchů.

K prvotnímu Sabbatu se přidalo jen několik věčných rebelů mezi Gangrely, pod vedením Jalana-Aajava. Nebylo jich víc, než několik tuctů. Větší skupina se přidala až o něco později. Když se situace uklidnila a nejstarší Rodní v Kamarille se cítili dostatečně silní, tak Kamarilla vyhlásila jako jediný přijatelný etický kód Humanitu - lpění na lidské morálce. Mezi Gangrely však byla populární etika, kterou nazývali Cesta divokého srdce (Path of Feral Heart) a která hlásala, že upír se má naučit se svojí Bestií žít a nikoliv ji potlačovat. Střet, který se rozhořel mezi nikoliv nevýznamnou částí klanu a zbytkem Kamarilly, vyústil v odchod vyznavačů Cesty divokého srdce z Kamarilly a jejich zapojení do řad Sabbatu.

Moderní dějiny

V Americe byl Sabbat vždy výrazně silnější, než v Evropě. Sabbat byl posilněn i tím, že se k němu přidal Karl a řada jeho potomků. Po útoku Sabbatu na New York roku 1860, kdy Sabbat ovládl většinu města, se zde usídlilo více než 30 Gangrelů. Jednalo se v naprosté většině o Karlovy potomky, kteří kolem roku 1870 uspořádali slavnostní "oddělení od klanu" a prohlásili se za "městské Gangrely", na rozdíl od "přírodních Gangrelů". Linie byla uznána zbytkem Sabbatu. Její klanové Disciplíny jsou Celerity, Obfuscate, Protean.

Roku 1912 došlo nevídané situaci. Jednomu z amerických Sabbatových Gangrelů, jmenoval se Marvin Schellman, se podařilo zlomit všechna Vinkulla a všechny ostatní psychické vazby na jiné Sabbatové upíry. Schellman vzápění dezertoval ke Kamarille a zřejmě vyzradil Tremerům, jak ke zlomení pouta došlo. Po dezerci vytvořil potomky, které posílá do Ameriky stopovat a ničit Sabbatové smečky.

V době kolem druhé světové války se objevuje na severu Evropy skupina Gangrelů, která se nazývají Valkýry a která se nehlásí ke Kamarille, ani k Sabbatu. Skupina postupně roste, i když se nikdy nezíská výrazný vliv uvnitř klanu. Formálně Valkýry vede žena jménem Brunhilda. Ve skutečnosti za vznikem hnutí stojí hodně starý Gangrel velice nízké generace, který sám sebe nazývá Odin a který se už několik desetiletí pomalu probírá z torporu.

Současnost

Gangrelové opustili počátkem roku 1999 Kamarillu. Odešli zejména američtí Gangrelové pod vedením posledního justicara Xaviera. Klan se rozdělil na tři zhruba stejně veliké skupiny:
Gangrelové, kteří zůstali v Kamarille - jsou vedeni Karshem. Jedná se o většinu evropských Gangrelů.
Nezávislí Gangrelové - k těm již dříve se nehlásejícím k žádné sektě se přidala i většina amerických Gangrelů pod vedením Xaviera. Do této skupiny patří i Valkýry.
Sabbatoví Gangrelové - vedeni pevně Jalanem-Aajavem.

Podrobnosti kolem posledních událostí, včetně detailů odchodu Gangrelů z Kamarilly jsou podrobně popsány v Novinkách Světa Temnoty.


(c) 1999 - 2001 Harald
Zdroje: CbR:Ga, LSIII, GtC, CB:Ga, CBR:To