První král

Zpět

Atlantis je slavná pro mnoho věcí, ale to, co ji odlišuje nejvíce, je způsob, jakým se občané v obci dělí o moc. Cesta k atlantské demokracii nebyla ovšem jednoduchá a přímočará. Atlantis byla od počátku věků spravována králem pocházejícím z řad bohaté aristokracie, dědičné šlechty. Prvním králem Atlantis byl Periphas zvaný Veliký a právě on započal dlouhou řadu atlantských králů. Periphas byl dle legend velice moudrý muž, ztrápený strádáním své obce, kde každý sám činil jak uznal za vhodné, a to ho nakonec donutilo vyhledat radu Strážců. Ti mu poradili, jak řídit obec a darovali mu mocný artefakt, jež dnes Atlantští zvou prostě Periphova koruna. Říká se, že Strážci ji dali Periphovi jako uznání jeho moudrosti a prohlášení ostatním Atlantským, že on je opravdu tím nejlepším z nich a je tedy jediný, kdo může jejich obec řídit. Konečně se tedy Atlantis sjednotila pod vládou jednoho moudrého muže a mohla začít růst do veliké obce, kterou je dnes.

Periphas svého nástupce vybíral z řad obce, za své učedníky bral ty nejmoudřejší z obce a z nich před svou smrtí vybral svého nástupce. Tím byl Julian I. Julian pokračoval ve velkém díle Peripha, ale na rozdíl od něj si za své učedníky vybral své děti, čímž do budoucna ustanovil vznešený rod Julia, z něhož měli v budoucnu vycházet vládci Atlantis. Tím se uzavřela možnost pro obyčejného Atlantana stát se králem obce a tento stav trval až do nedávné minulosti.

Nicméně ukořistění moci rodinou Julia jenom pro sebe vedlo ke štěpení Atlantis. Málokdo se opovážil zpochybnit řád obce, ale našli se tací, kteří z ní odcházeli, aby založili obce nové, které se budou řídit jiným řádem a nebudou pod kontrolou Atlantského krále. První z takových obcí je Bythros, kam se uchýlili ti, kteří se cítili příliš svázáni pravidly Atlantis a chtěli si užívat života. Bythros se stal městem rozkoše a zhýralého života, kde lidé dávali přednost spíše zábavě než čemukoli jinému. To se také později stalo jejich zkázou, když se Atlantský král Arius rozhodl proti Bythrosu zakročit, neboť město rozkoše žilo z práce Atlantských, kteří cestovali a utráceli svůj majetek při zábavě ve zhýralém Bythru, a pak toto chování zatahovali zpět do Atlantis. Tím ohrožovali morálku Ariovy obce a také ji ubírali na bohatství, tak tedy došlo k první válce na Elysejských pláních vůbec. Válka byla krátká a Ariovi zbrojnoši zvítězili během pár dnů a následně obsadili celé město. Bythrosu nezbylo než se podrobit Atlantskému diktátu a nechat si vnutit Úmluvu ctností, která ho zavazuje k trestání zhýralého chování svých obyvatel.

Následovalo období, kdy z Atlantis vyráželi dobrodruhové, kteří objevovali a mapovali v té době ještě málo prozkoumané Elysejské pláně. Největším objevem bylo město, jež pojmenovali Delfi. Když ho průzkumníci objevili, bylo zcela prázdné a místní domy opuštěné. Delfi se brzy stalo velikou záhadou, kterou je do dnešních dní. Brzy se do jeho ulic začali stahovat mudrcové, učenci a filozofové ve snaze rozluštit záhadu města. Dlouho se jim nedostávalo žádného výsledku, ale pak se pláněmi začaly šířit zvěsti, že město má svého moudrého ducha či snad strážce, který promlouvá k lidem. Tyto zvěsti nikdy nebyly v Atlantis ověřeny, ale i tak přilákaly do prázdného města ještě více lidí, až si nakonec Delfi ustanovilo radu mudrců, která vládne městu dodnes.

Spravedlivá válka, jak se dnes vznešeně říká souboji mezi Atlantis a Bythrem, také vytvořila novou skupinu lidí, kteří našli zálibu v boji a překonávání strachů. Ti se dlouhou dobu utkávali mezi sebou v potyčkách a bojích v ulicích a okolí Atlantis, dokud nebyl objeven slavný Korintijský labyrint. Hrdinové První války se tak vydali hledat slávu v hrdinství do podzemí labyrintu, místo hledání jeho středu k němu však přistupovali jako k aréně a testu jejich odvahy. Netrvalo dlouho a labyrint byl jejich počínáním úplně zničen a některá z monster obývající jeho nekonečné chodby se rozutekla po Elysejských pláních. Od těch dob hrdinové z Korintie vyráželi lovit monstra po pláních ve snaze prokázat svoji odvahu. Z jejich tábora se postupem času stalo spíše město bez hradeb plné válečníků.

Tak vznikla tři velká sousední města Atlantis, která vždy ke své mateřské obci vzhlížela s tichým respektem a hlasitou závistí. Neodvratně, v následujících generacích, propuklo mezi čtyřmi městy zápolení o dominanci na Elysejských polí.

Zpět